Situaci kdy jakákoliv překážka znemožní člověku dosažení cíle, označujeme jako frustraci. Frustrace tedy vyjadřuje blokování dosaženého cíle. Může být buď dočasná, nebo trvalá a projevuje se u člověka jako stav ohrožení, omezení, znemožnění, ztráty. Nejčastější reakcí na frustraci je agrese.
Stres (zátěž) je naopak míra všech obtíží a překážek života. Vyjadřuje vlastně masivní frustraci.
T. H. Holmes a R. H. Rahe (1967) vytvořili tabulku stresových životních událostí. Ke každé z nich přiřadili počet bodů odpovídající s tím spojené zátěži. Zdůraznili: „Zátěží nejsou jen tragédie a nepříjemnosti. Negativní dopad na člověka mají i úspěchy, ba i záležitosti považované za ryze kladné i vytoužené.“
Modernější je De Meusova škála z poloviny osmdesátých let 20. století.
Podle součtu bodů (dle aktuálních životních událostí za posledních
12 měsíců zaznamenaných v tabulce) zjistíte míru ohrožení stresovými vlivy:
Součet bodů za poslední dva roky:
150 – 200 bodů – skupina mírně ohrožená stresovými vlivy
200 – 300 bodů – skupina ohrožená stresovými vlivy
nad 300 bodů – výrazně riziková skupina.